Jana Zbořilová

Edice Osobnosti české scénografie Monografie scénické a kostýmní výtvarnice Jany Zbořilové (*1953), kterou v roce 2016 vydal Institut umění – Divadelní ústav, mapuje její více než čtyřicetiletou divadelní a filmovou tvorbu. Zbořilová je jednou z mála žen, které se zabývají nejen kostýmem, ale také scénou, a to na vysoké profesní úrovni. Vedle divadla vytvořila též řadu výrazných kostýmů pro film (například Balada pro banditu, Blues pro E. F. Buriana, Jak svět přichází o básníky). Teatroložka Vlasta Koubská člení svou odbornou studii tematicky do jednotlivých kapitol – zastavení. Zabývá se podrobně pedagogickým působením Zbořilové na Katedře scénografie DAMU v Praze, dovede živě přiblížit způsob její práce se studenty. Zvláštní pozornost pak autorka věnuje spolupráci s brněnským Divadlem Husa na provázku (dříve Divadlo na provázku), především s režisérkou Evou Tálskou (např. Viktorka, Se mnou smrt a kůň), charakterizuje však též podíl Zbořilové na významných inscenacích Zdeňka Pospíšila (např. Liška Bystrouška, Kytice) nebo Boleslava Polívky (Šašek a královna). Neopomíjí analyzovat také práci výtvarnice na inscenacích režiséra Zdeňka Kaloče v brněnském Národním divadle (např. Bratři Karamazovi) a tvorbu v dalších divadlech (Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo aj.). Na závěr tvorbu Zbořilové dává do kontextu moderního českého scénického a kostýmního výtvarnictví, zvláště vyhodnocuje její přínos pro trend tzv. akční scénografie. Součástí česko-anglické publikace je úplný soupis výjimečně obsažného díla, výběrová bibliografie a především bohatý obrazový materiál: scénické a kostýmní návrhy, fotografie z inscenací a osobního archivu. Kniha je šestým dílem monografické řady s názvem "Osobnosti české scénografie" navazující na přerušenou řadu publikací, kterou vydával Divadelní ústav v letech 1970 - 1989 v edici "Režisér - scénograf" (například František Tröster, Josef Svoboda, Jan Sládek, Karel Svolinský nebo Marcel Pokorný). Díla mnoha scénických a kostýmních výtvarníků a výtvarnic, navzdory jejich významu pro výtvarnou podobu českého divadla, zůstávala mimo komplexnější publikační záběr, proto je tato monografická řada velmi cenným studijním a dokumentačním materiálem.