Propast k propasti volá

Soubor 18 kázání s obsáhlou úvodní studií seznamuje čtenáře s postavou dominikánského kazatele Jana Taulera, který patří spolu s Mistrem Eckhartem a Jindřichem Susem k nejvýznamnějším představitelům německé mystiky.
Jan Tauler se narodil kolem roku 1300 ve Štrasburku. Již jako čtrnáctiletý vstoupil k dominikánům a absolvoval běžné osmileté studium filosofie a teologie. I když pravděpodobně nebyl vyslán na vyšší studia do Kolína, setkal se s mnohými vynikajícími teology a mystiky své doby. Sám mezi nimi rozlišuje intelektuálské mistry subtilních disputací a skutečné „mistry života“. K těm druhým řadí bezpochyby Mistra Eckharta, který působil ve Štrasburku právě v době Taulerových studií a měl na jeho duchovní vývoj zřejmě největší vliv. I po odsouzení některých jeho tezí zůstává pro Taulera oním „mistrem, jemuž vy nerozumíte“, i když jeho jméno v kázáních pro jistotu nevyslovuje. Po ukončení studií a přijetí kněžského svěcení byl ihned vyslán do duchovní služby, jež spočívala především v péči o duchovní život v ženských klášterech a početných domech bekyň. Zde také proslovil většinu svých kázání. V době interdiktu, kdy byl nucen spolu se svým konventem opustit Štrasburk a uchýlit se do Basileje, která zůstala věrná papeži, kázal většinou pro městské publikum. Zároveň se zde věnoval hnutí „Božích přátel“, neformálnímu sdružení řeholních i světských osob usilujících o autentický duchovní život. Podnikal mnohé cesty, aby shromažďoval duchovní texty a vedl skupiny Božích přátel po celém Porýní. Zemřel 16. června 1361. Na náhrobku je zpodoben jako Jan Křtitel, „hlas volající na poušti" tohoto světa.
Kazatelské dílo Jana Taulera patří k nejkrásnějším plodům německé mystiky. Tak jako Mistr Eckhart bývá označován mystikem rozumu a Jindřich Suso mystikem citu, můžeme o Janu Taulerovi hovořit jako o mystikovi vůle. Jeho jméno bývá vyslovováno spolu se jmény obou těchto jeho současníků a spolubratří a všichni tři mají své pevné místo nejen uvnitř dominikánské a německé mystiky, ale i v rámci křesťanské spirituality vůbec. Všichni působili v témže prostředí horního Porýní a svůj řád proslavili svým kazatelským mistrovstvím a duchovním učením. Usilovali o uskutečnění zásady dominikánského řádu contemplata aliis tradere – předávat ostatním to, co je získáno studiem a kontemplací. Tito tři velcí němečtí kazatelé zanechali světu díla, která dodnes nepřestávají zajímat odborníky z oblasti filosofie, teologie, dějin spirituality, ale i zájemce hledající hlubší rozměr života. Taulerovo učení prošlo staletími a jeho vliv na duchovní život nejen v Německu, ale v celé řadě evropských zemí byl mimořádný. Dílo Jana Taulera bylo přeloženo do všech významných jazyků a další překlady přibývají. Uchovalo v sobě to nejlepší z křesťanské spirituality předchozích staletí a zejména to nejhlubší z myšlenek německé středověké mystiky. Jeho učení o cestě k Bohu a sebepoznání zůstává dodnes velice inspirativní.